elektronika, chemie, pokusy, hammer, lockpicking

Výroba této dýmovnice je poměrně jednoduchá, ale výsledek je nebezpečný. Nedoporučuji se o to pokoušet, pokud si nejste vědomi možných nebezpečí. Upozorňuji, že za újmy na zdraví, či majetku nenesu zodpovědnost.

Jde o experiment, který víceméně nemá praktické využití a je poměrně nebezpečný. Dým ze zapálené dýmovnice je dusivý a dráždivý. Testování provádějte na otevřeném, dobře větraném místě za nepřítomnosti zvířat a osob bez pudu sebezáchovy. Teplota hoření je je velmi vysoká, proto dbejte na dostatečnou nehořlavost podložky a okolí a udržujte bezpečný odstup. Zapalování v lese nebo poblíž hořlavých materiálů je velmi špatný nápad.

Ingredience

• KNO3 (Dusičnan draselný) Pozor KNO3 má velmi silné oxidační účinky a tudíž velmi dobře podporuje hoření. Dráždí pokožku a dýchací cesty. Je škodlivý při požití. Na vzduchu rychle absorbuje vlhkost.
• Cukr Krystal nebo práškový, glukóza, …

Postup výroby

Cukr a dusičnan draselný se budou míchat v poměru 3 díly cukru ke 2 dílům dusičnanu.
Na stůl si nachystáme nehořlavou podložku a na ni plát papíru na pečení. Cukr a Dusičnan draselný navážíme a samostatně rozmělníme na jemný prášek.
Chemikálie sesypeme do kovové nádoby na vařená a důkladně promísíme.
Poměr množství cukru a dusičnanu ovlivňuje rychlost hoření směsi. Dusičnan draselný se teplem rozkládá
(2KNO3 = 2KNO2 + O2) a poskytuje kyslík k hoření a cukr je palivo. Čím více bude dusičnanu, tím rychleji bude dýmovnice hořet.
Nicméně pokud bude okysličovadla příliš mnoho, rychlost hoření se už nezvýší, protože bude málo paliva. Nejrychleji hořící poměr je 35% cukru a 65% dusičnanu. Takovou směs lze za určitých podmínek použít i jako amatérský raketový motor. Toto není vhodné pro dýmovnici, která má hořet pomalu. Směs při mém pokusu měla 30g cukru a 20g dusičnanu.

Nádobu se směsí postavíme na vařič a pozvolna zahříváme nejdříve na nízký stupeň a postupně zvyšujeme. Směs je nutné neustále, důkladně míchat Nesmí vzniknout místo kde by se směs začala připalovat. Doporučuji hlídat teplotu teploměrem a ohřívat na elektrickém vařiči, ten rozprostírá teplo více rovnoměrně a nevznikají horká místa, jako u plynového hořáku.

Směs je nutné zahřát jen na 186 °C, kdy se cukr rozpustí (146 °C v případě glukózového cukru).
Dusičnan draselný má teplotu tání 334 °C, cukr 186 °C. Nicméně KNO3 se při 400 °C začíná rozkládat. Pokud by se směs připálila, mohla by se sama vznítit.
Až se cukr rozpustí a vznikne oranžová až hnědá kaše, je dýmovnice uvařená. Vypneme vařič a směs rychle nalijeme na pečící papír, než začne tuhnout. Chvíli počkáme, až směs lehce zchladne a potom z ní pomocí pečícího papíru vytvarujeme válec a necháme ji zcela vychladnout.
Všechno použité náčiní, které přišlo do kontaktu s KNO3 je nutné důkladně umýt.
Protože KNO3 má tendenci pohlcovat vzdušnou vlhkost, dýmovnici je dobré spálit brzy po uvaření. Po delší době se dýmovnice roztéká na lepkavou kaši vlivem absorpce vody.

Reakce hoření

Rovnice chemické reakce hoření dýmovnice s glukózovým cukrem je následující:
C6H12O6 + 12KNO3 = 6CO2 + 6H2O + 12KNO2 Reaguje glukóza (C6H12O6) s dusičnanem draselným (KNO3). Vzniká CO2 (oxid uhličitý) a KNO2 (dusitan draselný). Teplota hoření se pohybuje okolo 700 – 1000 °C. Dým který vidíme, je oxid uhličitý a horké zplodiny. KNO2 je opět toxický.

Obal na dýmovnici

V zájmu vlastní bezpečnosti, nebalte dýmovnici do ničeho pevnějšího, než je jeden list tvrdého papíru. Jeden papír bohatě postačí na bezproblémové zapálení a přenášení. Pevnější obal znamená riziko výbuchu a poranění, pokud by dýmovnice hořela moc rychle a plyny neměly kam unikat.